V případě stěhování, nebo úpravy interiéru se můžete setkat s poměrně častým problémem, který představují díry po hmoždinkách ve zdi. Lidé se na ně ve většině případů nechtějí dívat, a tak hledají jednoduché a levné způsoby, jak si s tímto nešvarem efektivně poradit.
Určitě jste se s tím někdy dříve setkali. Přestěhovali jste se do jiného bytu či domu a máte spoustu představ o tom, jak by měl v ideálním případě vypadat. Vyměníte koberce, vymalujete zdi, nebo se konečně zbavíte toho ošklivého lina v kuchyni a necháte na svět vykouknout krásně zachované parkety.
Všechno vypadá naprosto perfektně. Až tedy na malý detail, kterým jsou díry po hmoždinkách ve zdi. Ty se totiž vyskytují skoro všude. V kuchyni mohly držet již neexistující kuchyňskou skříňku před nebezpečným pádem na zem. V obýváku a v ložnici zase mohly hmoždinky jistit těžké skříně s oblečením a nejrůznější poličky. (Které si původní majitelé taktéž odvezli s sebou do nového domova.)
I když se jedná (stejně jako v případě prasklin ve zdi) spíše o estetický problém, úplně chápeme všechny, kteří se chtějí podobných děr zbavit.
Naštěstí, existuje několik efektivních, a navíc jednoduchých způsobů, jak si s dírou po hmoždince poradí i lidé, kteří jsou méně technicky zdatní.
Pojďme tedy na to.
Druhy hmoždinek
Možná jste si do dnešního dne mysleli, že je hmoždinka jako hmoždinka. Ve skutečnosti jich ale existuje celá spousta. Nejčastěji se od sebe liší tím, do jakého materiálu je lze použít.
Existují například:
- Talířové hmoždinky do dřeva
- Hmoždinky do sádrokartonu
- Univerzální hmoždinky
- Kovové hmoždinky do betonu
- Rámové hmoždinky
- Kotvy
A mnoho dalších.
Jak už z některých názvů hmoždinek vyplývá, talířová hmoždinka má na sobě malý plochý kruh, který vzdáleně připomíná talíř. Hmoždinka do sádrokartonu má zase jiné vlastnosti než třeba kovová hmoždinka do betonu. (Na její instalaci není potřeba taková síla, jelikož sádrokarton je vcelku měkký materiál.)
To, co hmoždinky odlišuje od obyčejných hřebíků je hlavně to, že hmoždinky mají kotvení proti vypadnutí ze zdi. O to se starají vruty a zarážky na spodní části hmoždinky (čili na té straně, která půjde nejhlouběji do díry). Díky tomu se na ně mohou “pověsit” i těžší skříně a policové systémy.
Jak opravit díry po hmoždinkách
Způsobů, pomocí kterých můžete zakrýt díru po hmoždinkách existuje poměrně široké spektrum. Některé z nich dokonce ani nevyžadují žádné velké úsilí.
Díry se nejčastěji kamuflují:
- Kalendáři a obrázky
- Sádrou
- Akrylátovým tmelem
Pokud jste po rekonstrukci koupelny či toalety, můžete k opravě děr použít zbývající lepidlo na koupelnové obklady.
Postup opravy děr
Podle toho, který typ opravy či zakrytí si vyberete závisí i to, jaký bude váš následující postup. Úplně nejjednodušší je, když nežádoucí díru zakryjete obrazem či kalendářem. Je ale jasné, že pokud je v bytě či domě děr více, tento postup nepůjde aplikovat všude.
Oprava sádrou
Velmi jednoduchá je oprava děr po hmoždinkách za pomoci sádry. Ještě, než se do výplně pustíte, zamyslete se nad tím, zda do díry nenacpete trochu novin, nebo jiného materiálu, který bude oporou sádry zevnitř.
Poté si připravte sádru, trochu namočte omítku a za pomoci houbičky na umývání nádobí ji nanášejte v tenkých vrstvách na díru. Jakmile vaše dílo zaschne, sádru zamaskujte odpovídajícím barevným nátěrem.
Oprava akrylátovým tmelem
Pokud chcete vyzkoušet zapravení pomocí akrylátového tmelu, taktéž díru zaplňte trochou papíru. Ten můžete taktéž zafixovat tmelem (zevnitř). Jakmile je tmel uvnitř díry zatuhlý, naneste ho i na její vstup, který se s jeho pomocí zapraví podobně, jako v případě použití sádry. Po zaschnutí sjednoťte barvu zdi.
Trochu lajdácké, ale účelné řešení problému je pak to, že díry vyplníte zbytkem lepidla na lepení obkladů.
Už jste někdy zadělávali díry po hmoždinkách? Budeme rádi, když se nám svěříte se svým osvědčeným postupem.