Na jaře se na zahradě často hromadí větve, posekaná tráva nebo zbytky rostlin. K tomu přidejme slupky z ovoce a zeleniny z kuchyně a bioodpadu je najednou víc než dost. Pokud ho ale využijeme správně, může se z něj stát jedno z nejlepších přírodních hnojiv pro zahradu.
Kompostování přitom není nic složitého. Stačí dodržet pár jednoduchých pravidel a většina organického odpadu ze zahrady i domácnosti se postupně promění v kvalitní hnojivo plné živin.
Jak založit kompost na zahradě
Začít můžeme v podstatě kdykoliv během roku, ale jaro je ideální. Na zahradě vzniká spousta biologického odpadu a kompost má z čeho „pracovat“.
Vyberte vhodné místo
Kompostér je nejlepší postavit přímo na hlínu, ne na beton nebo dlažbu. Díky tomu se dovnitř dostanou mikroorganismy a žížaly, které pomáhají rozkladu.
Ideální je polostinné místo. Na přímém slunci kompost rychle vysychá, v příliš hlubokém stínu se ale zase může rozkládat pomaleji.
Zvolte typ kompostéru
Někdo má jednoduchou kompostovou hromadu v rohu zahrady, jiní dávají přednost plastovému nebo dřevěnému kompostéru.
Uzavřený kompostér má výhodu v tom, že lépe drží vlhkost a kompost se v něm rozkládá rovnoměrněji.
Začněte hrubší vrstvou
Na dno kompostu se vyplatí dát hrubší materiál, například větvičky, drcené dřevo, silnější stonky rostlin či kůru ze stromů. Tato vrstva zajistí lepší proudění vzduchu a kompost nebude zahnívat.
Střídejte různé druhy materiálu
Kompost funguje nejlépe, když se střídají různé druhy materiálu, například tráva, listí a zbytky z jídla.
Z vlastní zkušenosti víme, že když se kompost nechá jen ležet bez promíchání, může být příliš mokrý nebo začít zapáchat. Stačí ho ale občas prohodit vidlemi a problém většinou zmizí.
Co patří do kompostu
Do kompostu můžeme přidávat většinu přírodního odpadu ze zahrady i kuchyně. Postupně se rozkládá a vzniká z něj výživná půda bohatá na živiny.
Patří sem například:
-
posekaná tráva
-
spadané listí
-
zbytky ovoce a zeleniny
-
slupky z brambor
-
kávová sedlina (žížaly ji mají opravdu rády)
-
čajové sáčky bez plastu
-
skořápky od vajec
-
zbytky rostlin ze zahrady
-
piliny nebo hobliny z neošetřeného dřeva
Když materiál občas promícháme, rozklad se výrazně zrychlí.
Co do kompostu nepatří
Některé materiály mohou kompost znehodnotit nebo způsobit nepříjemný zápach. Zároveň mohou přilákat škůdce nebo zpomalit celý proces rozkladu.
Do kompostu proto raději nedáváme:
-
maso a kosti
-
mléčné výrobky
-
vařené jídlo
-
oleje a tuky
-
nemocné rostliny (mohly by rozšířit choroby)
-
plevel se semeny
-
velké množství citrusových slupek
-
popel z uhlí
-
plast, sklo nebo kov
Obecně platí jednoduché pravidlo, že do kompostu patří hlavně přírodní a rozložitelné materiály.
Jak kompostu trochu pomoct
Kompost většinou funguje sám, ale pár drobností ho může výrazně urychlit. Pomáhá například kompost pravidelně promíchat, větší kusy materiálu nasekat a udržovat mírnou vlhkost. Neměl by být ani úplně suchý, ani přemokřený. Začít přitom můžeme klidně hned. Stačí nádoba na kuchyňský bioodpad a volný kout zahrady – zbytek už postupně zařídí příroda.
A jaké tipy máte ke kompostování vy? Dejte nám vědět do komentářů!